Vyrábíme pivo z koncentrátu I - pomůcky Tisk Email


Domácí vaření piva z koncentrátů (i sladových výtažků, které vám představíme později) představuje nejjednodušší a vlastně i nejlevnější způsob domácí výroby piva. Finanční ani prostorové nároky nejsou nikterak závratné a po přečtení tohoto článku zjistíte, že stát se domovarníkem není až tak složité, protože svůj koníček můžete provozovat i v prostorách malého bytu, aniž by jste kohokoli a v čemkoli omezovali.

Celý mini-cyklus zabývající se vařením z koncentrátů bude sestaven ze tří samostatných dílů. V tomto prvním se budeme zaobírat pomůckami pro domácí vaření (už tady se dopouštím první nepřesnosti – správně bych měl psát o míchání, výrobě či přípravě) piva, druhý díl bude věnován samotnému procesu výroby domácího piva a v posledním dílu se dočtete o nejčastějších chybách či omylech při výrobě piva z koncentrátů. Byl bych rád, aby jste tento cyklus brali jen jako jakýsi prvotní návod. Časem sami možná zjistíte, že spousta věcí jde dělat jinak a existuje škála možností i názorů na jednotlivé úkony (hodně nadneseně = co domovarník – to unikátní postup). Cílem není sepsat učebnici domovarnictví, ale jen ukázat možnou cestu těm, kteří o této činnosti uvažuji a dát zajímavé počtení pro ostatní. Jinými slovy – nic, co je zde k přečtení není dogmatem či postulátem.

 



Základní předpoklady.

Pro základní modelaci budeme vycházet ze dvou předpokladů – potencionální domovarník (osobně raději používám poangličtěný název homebrewer) nemá k dispozici prostory s celoroční teplotou pod 10 °C a hodlá do zařízení investovat minimální částku peněz. V tomto případě si budeme muset vystačit výhradně se svrchním kvašením, kdy kvasinky běžně pracují v teplotním rozpětí od cca 16 do 25 °C. Svrchně kvašená piva mají několik výhod:

•lépe se skladují (nemají takové nároky na nízké skladovací teploty)
•mají dlouhou dobu použitelnosti (běžně 12 a více měsíců)
•jsou květnatá a chuťově i čichově pestrá
V dalších částech seriálu o domácím vaření se zmíníme i o kvašení spodním pro které je třeba lednice nebo aspoň hodně chladný sklep. Prozatím se však držme kvašení svrchního jelikož je dostupné širšímu obecenstvu.



Pomůcky k přípravě piva z mladinových koncentrátů:

•Kvasná (fermentační) nádoba s víkem, vypouštěcím ventilem
•Míchadlo
•Hustoměr s odměrným válcem
•Teploměr
•Kvasná zátka
•Odměrka na sladový cukr pro sekundární fermentaci
•Stáčeč
•Zátkovač
•Láhve (popř. jiné vhodné nádoby pro uchování piva)


Dozrávání a skladování piva
Pivo můžeme uchovávat v PET lahvích (pivní o objemu 1 litr, které jsou běžně k dostání v e-shopech) – to je výhodné především pro začínající domácí sládky. V případě, že stočíte pivo příliš brzy, je možné u PET odpouštět tlak vznikající při sekundární fermentaci. Není vyloučené ani použití PET o objemu 1,5 litru, ve kterých lze na trhu koupit pivo od velkých pivovarů – tady ovšem pozor – PET se časem stávají porézními, takže je lze použít maximálně 1x a nedoporučuji je vůbec používat pro archivaci piva. Lze použít i skleněné láhve, avšak zde opět pozor – jedině v NRW provedení (klasické pivní láhve 0,5 litru, ne nové odlehčené typy). Výhodné je používat i půllitrové láhve s odnímatelným uzávěrem, např. od piva Bernard. Zkoušel jsem i používání pivních párty soudků (5 litrů), ale upustil jsem od této praxe. Většina těchto soudků obsahuje pouze tenkou vnitřní emailovou vrstvičku, která se brzy opotřebuje a pivo pak vykazuje kovovou pachuť.

Kvašení piva
Domáci pivovárek si můžete koupit v několika předpřipravených variantách – většinou START – STANDARD – DELUXE, přičemž nejlevnější varianta je v ceně pod 1.000,- Kč. V případě, že by nevyhovovala ani jedna alternativa, je možné si vybrat a objednat jednotlivé komponenty samostatně. Kutilové zajásají, protože některé komponenty se dají vyrobit svépomocí (např. fermentační nádobu nahradíme obdobnou, určenou pro potravinářské účely a vybavíme jí výpustným ventilem).

Příště se těšte na první míchání piva …